Vláknitá řasa, větší struktura

Čapkoblanka má oproti ostatním řasám poměrně jemnou strukturu a na dotek se může ve vodě rozpadat na jednotlivá vlákna. Její barva může být hnědá až zelená a preferované pH je 4,4–7,5. Největšího růstu dosahuje ve vodě bohaté na NH4 a poměr dusíku vůči fosforu (N:P) je 10:1. Pro boj s touto jemnou řasou nám může pomoci rostlina „Rdest prorostlý“ nebo přirození predátoři jako jsou kapři, cejni nebo plotice. Pro snížení NH4 můžeme využít nitrifikační bakterie „Baenzy – filtr“. Vytvoření nevhodných podmínek můžeme dosáhnout i pomocí zvýšení pH.

Pokud se vám ve vodě nachází řasa, která má pevnou strukturu rostliny a roste na dně např. mezi kameny, máte v jezírku s největší pravděpodobností vláknitou řasu. Mezi nejrozšířenější druhy vláknité řasy u nás řadíme i řasu Cladophora (česky „Žabí vlas“). Cladophora má zelenou až světle zelenou barvu a je typická svou strukturou, kterou připomíná vatu. Při bližším prozkoumání má kratší vlákna, která je od sebe možné oddělit, a je možné ji „vyždímat“. Vhodnými podmínkami pro její růst je pH 6–8 a vysoký obsah amonného iontu (NH4) a fosforu ℗ ve vodě, kdy nejvhodnější poměr N:P pro její růst je 12:1 (fosfor = limitující prvek).

Přirozeným konzumentem Cladophory ve vodě je například Amur bílý. Alelopatický (potlačující) účinek na tuto řasu má rostlina Rdest kadeřavý, kterou je možno do jezírka vysadit. Jezírkové přípravky, které nám mohou pomoci jsou nitrifikační bakterie Vodnář Baenzy – filtr na vyvázání amoniaku do jiné dusíkové formy nebo sorbent Vodnář Fosfosorb na odstranění fosforu.

Parožnatka je díky své struktuře jednoduše rozeznatelnou vláknitou řasou.  Dorůstá do velikosti až několika desítek centimetrů a jedná se o největší námi probíranou vláknitou řasu, se kterou se lze běžně setkat v zahradním jezírku. Typická je také její vůně, která připomíná česnek. Řasa Charales nejvíce prosperuje ve vodách s vyšším pH (7–10) a jako primární zdroj dusíku využívají NO3. Výživový poměr N:P se potom pohybuje od 10:1 do 20:1.

Jako řešení se potom nabízí zasadit rostliny „Lakušník bílý“ nebo „Rdest hřebenitý“, které mají obě potlačující účinky vůči této vláknité řase. Přirozenými konzumenty parožnatky jsou potom karasi, cejni nebo plotice. Z preventivních přípravků potom můžeme doporučit Vodnář „Na dusičnany“, který z vody zachytává NO3, nebo pH mínus, díky kterému se ve vodě pro řasu vytvoří nepříznivé podmínky.

Šroubatka i Spájivka jsou vláknité řasy, které spadají pod třídu „Zygnematophycea“ a je poměrně obtížné je od sebe rozlišit. Obě mají světle zelenou barvu a oproti „Žabímu vlasu“ mají dlouhá, pevná a tenká vlákna. Těmto řasám se daří v kyselejších vodách při pH 5 – 6,3 a jako primární zdroj obživy využívají amoniak ve vodě (NH4) a fosfor, přičemž poměr N:P je u Šroubatky 16:1 a u Spájivky 24:1, což dělá z fosforu limitující prvek.

Rostliny, které mají přírodní potlačující efekt jsou Rdest vzplývavý a Lakušník. Přirozeným konzumentem ve vodě je například Amur bílý. Z šetrných přípravků na prevenci je možné doporučit Vodnář Fosfosorb, ale i pH plus. 

Šroubatka i Spájivka jsou vláknité řasy, které spadají pod třídu „Zygnematophycea“ a je poměrně obtížné je od sebe rozlišit. Obě mají světle zelenou barvu a oproti „Žabímu vlasu“ mají dlouhá, pevná a tenká vlákna. Těmto řasám se daří v kyselejších vodách při pH 5 – 6,3 a jako primární zdroj obživy využívají amoniak ve vodě (NH4) a fosfor, přičemž poměr N:P je u Šroubatky 16:1 a u Spájivky 24:1, což dělá z fosforu limitující prvek.

Rostliny, které mají přírodní potlačující efekt jsou Rdest vzplývavý a Lakušník. Přirozenými konzumenty ve vodě jsou kapři a karasi. Z šetrných přípravků na prevenci je možné doporučit Vodnář Fosfosorb, ale i pH plus.